Výuky na dálku se v Česku neúčastnilo 11.300 žáků veřejných základních škol a nižších tříd víceletých gymnázií, tedy asi procento. Nejvyšší podíl dětí, které se do distančního učení nezapojily, byl v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji.
Na nařízenou distanční výuku školy v Česku přešly poprvé loni v první polovině března po rozšíření covidové nákazy. V tomto školním roce omezení začala platit v říjnu. Od té doby se ve školách učila jen část školáků.
Nejvyšší podíl dětí, které se neučily na dálku, byl v Ústeckém kraji. Do distanční výuky se nezapojila 2,7 procenta školáků. V Karlovarském kraji to byla 2,4 procenta a v Libereckém 2,2 procenta. V okresech Chomutov se neúčastnila distančního vzdělávání 4,1 procenta dětí, Most tři procenta a Cheb 2,9 procenta.
Podle škol nejčastějším důvodem, proč se žáci neučili na dálku, byla jejich neochota či neochota jejich rodičů, a to bez ohledu na vybavení domácnosti. Zpráva uvádí, že se to týkalo 7300 žáků, tedy 64 procent nezúčastněných. Dvě pětiny neměly připojení k internetu. Víc než čtvrtině chybělo vybavení, tedy 3100 chlapců a děvčat.
Dálkové výuky se neúčastnilo na prvním stupni 4700 dětí a na druhém stupni a v gymnáziích pak 6600 dětí. Z mladších školáků se na dálku neučilo 0,9 procenta, ze starších 1,7 procenta a z mladších gymnazistů 0,1 procenta. Nejvyšší podíl školáků, kteří se nezapojili do distanční výuky, byl podle zprávy ve školách pro děti s mentálním a jiným postižením. Dosáhl 5,5 procenta.
Resort MŠ zjišťoval situaci ve všech 4102 základních školách a víceletých gymnáziích, které zřizují kraje a obce. Zajímal ho stav na konci prvního pololetí tohoto školního roku, tedy na konci ledna. Chtěl informace o využití dotací 1,33 miliardy korun na pořízení techniky a pomůcek, odpověděly všechny školy. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už loni řekl, že pětina částky se má využít na techniku k zapůjčení školákům. Na dotazy o distanční výuce získal resort údaje z 3942 škol. Do nich chodí 941.480 z celkem 967.480 žáků a mladších gymnazistů.
(Zdroj: ČTK)