Lázně a zámek Kynžvart

Zámek Kynžvart leží v západních Čechách, jižně od města Lázně Kynžvart, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Chebu.

Je znám především jako bývalé letní sídlo rakouského kancléře Klemense von Metternicha. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti. Zámek je chráněn jako kulturní památka a v roce 2001 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. V březnu 2020 byl Evropskou komisí zařazen do seznamu významných památek oceněných značkou Evropské dědictví (European Heritage Label) jako místo celoevropsky důležitých diplomatických setkání z dob, kdy byl jeho vlastníkem rakouský kancléř Klemens Metternich.
Knihovna

V zámku se nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven v Česku. Základem knihovního fondu se stala pozůstalost po trevírském biskupovi Lotharu von Metternich (1554–1623). K rozšíření významně přispěli Klemens Wenzel von Metternich a jeho syn Richard. Dnes knihovna čítá celkem asi 12 tisíc titulů ve 24 tisících svazků. Mezi nimi 130 vzácných rukopisů, včetně vzácného fragmentu Starého zákona z konce 8. století, a 230 inkunábulí. Témata knih jsou nesmírně rozmanitá – od filosofie, historie, heraldiky, přes astronomii či botaniku až po hudbu nebo numismatiku.

Zámecký park

Pod vedením vídeňského dvorního zahradníka Riedla byl kolem zámku současně s klasicistní přestavbou v letech 1820 až 1833 vybudován rozsáhlý park s řadou rybníků, mlýnem, okrasnými stromy, altánky, sochami a pomníky. Zámeckým parkem protékají tři potoky, na kterých byly zbudovány rybníky Panský, Zahradní, Mlýnský, Písečný a Černý. Pod zámkem je v parku umístěna litinová plastika bohyně Diany, která je kopií originálu z parku ve francouzském Versailles. Nedaleko sochy je Lví pramen. Na kopci v parku je umístěna dřevěná lesní kaple sv. Kříže z roku 1835 v pseudogotickém stylu, která se stala oblíbeným poutním místem.

Golf Club Kynžvart

V parku bylo v roce 2008 vytvořeno golfové hřiště. Toto 18-ti jamkové hřiště navrhoval slavný golfový designer Christoph Städler. V projektu nezapomněl ani na 150 m široký rybník mezi jamkou 18 a třemi odpališti.

Prohlídková trasa

Prohlídková trasa zámku zahrnuje více než 20 místností zhruba 2/3 prvního patra zámku. Zpřístupněn je například velký přijímací sál, zámecká jídelna, kulečníkový salón, kuřácký a pánský salón, hudební salón, orientální chodba, zbrojnice, zámecká kaple, kancléřova knihovna, kabinet kuriozit. Prohlídka trvá asi 50 až 60 minut a průvodci jsou schopni podávat výklad v češtině a němčině.

Kromě prohlídky zámku lze navštívit také pravidelně obměňované výstavy v bývalé konírně v přízemí a část zámeckého parku.

Dětské prohlídky na zámku Kynžvart

Děti společně s pohádkovou Bílou paní, čarodějnicí Agátou nebo i princeznou Markétou  během 30 minut procházejí zámeckými interiéry a zábavnou formou se dozví různé základní informace o zámku a jeho pánech a prostřednictvím pohádky se zapojí do příběhu.

Více informací a rezervace ZDE

Zajímavosti
  • Při prohlídce zámku lze zhlédnout mj. zlatý jídelní servis, který kníže Metternich dostal darem od města Paříže. Tento servis byl zapůjčen pro účely natáčení filmu Obsluhoval jsem anglického krále.
  • V letech 1843 až 1846 působil na zámku německý spisovatel Adalbert Stifter jako domácí učitel Richarda von Metternicha, syna kancléře Klemense Metternicha.
  • Zahradník knížete Richarda von Metternich (syn kancléře Metternicha) dal vyzdobil zámecký park bolševníkem velkolepým a zapříčinil tak jeho zavlečení k nám z Kavkazu.
  • V polovině 50. let 20. století byl zaměstnancem Státní památkové péče na zámku Kynžvart pozdější významný český spisovatel Ladislav Fuks, kterého nadchla a na celý život ovlivnila sbírka kuriozit, kterou na zámku vytvořil kancléř Metternich.
  • Na zámku se v roce 1963 natáčel český film Kdyby tisíc klarinetů.
Město Lázně Kynžvart

Město Lázně Kynžvart se nachází v chebském okrese Karlovarského kraje, uprostřed trojúhelníku lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Dominantou města je na západním svahu položená lázeňská čtvrť, která vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním pramenům a ložiskům slatiny v okolí.

Historie lázní – První zprávu o kynžvartských minerálních pramenech nacházíme už v roce 1454. Klima lázeňského areálu je podhorské tonizující (tj. mírně dráždivé). Léčebné domy se nacházejí ve výšce 700 – 730 m n. m. na svahu obráceném k jihu a jihozápadu a hradbou Slavkovského lesa jsou chráněny před severozápadními, severními i severovýchodními větry (nejvyšší vrcholy Lysina a Lesný). Poloha svahu způsobuje, že oslunění většiny lázeňského terénu dosahuje 120 %, místy až 130 %, vezme-li se oslunění 100 % jako základ na terénu rovinném. Více z o Lázních Kynžvart si můžete přečíst ZDE

Zdroj: wikipedia.org, foto: wikipedia – Ondřej Žváček

0 0 hodnocení
Hodnocení článku
Mohlo by Vás zajímat
Nejnovější články
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře