Dle výsledků Sčítání 2021 se nacházelo na území Karlovarského kraje celkem 125 299 obydlených bytů. Oproti minulému cenzu tak došlo k nárůstu jejich počtu o 4,9 %.
Podíl obydlených bytů se zavedeným plynem je v Karlovarském kraji v mezikrajském srovnání čtvrtý nejvyšší (73,8 % bytů). Náš region zaznamenal, spolu s Ústeckým krajem, nejnižší podíl počtu obydlených bytů se zavedeným vodovodem v ČR (89,7 %) a současně čtvrtý nejvyšší podíl obydleného bytového fondu vytápěného ústředním dálkovým topením (46,4 % bytů).
Během Sčítání lidu, domů a bytů 2021 bylo k rozhodnému okamžiku (půlnoc z 26. na 27. března 2021) sečteno na území Karlovarského kraje celkem 125 299 obydlených bytů. Z celkového počtu bytů jich tak byly obydleny téměř tři čtvrtiny (84,4 %), v mezikrajském srovnání jde o pátý nejvyšší podíl. Oproti minulému Sčítání 2011 došlo k navýšení kapacity obydleného bytového fondu téměř o pět procent (o 4,9 %), v kraji tak přibylo 5,9 tis. těchto bytů. Nejvíce prázdných bytů bylo evidováno v okrese Karlovy Vary, a to více než pětina z jejich celkového počtu (20,1 %). Naopak nejméně neobydlených bytů se nacházelo na území okresu Sokolov (10,2 %).
V říjnu 2022 byla zpřístupněna další zpracovaná data ze Sčítání 2021 zaměřená na technickou infrastrukturu, a to konkrétně informace o připojení bytu na plyn, vodovod a údaje o způsobu vytápění bytu.
Ústřední dálkové topení vytápí v našem kraji téměř každý druhý obydlený byt, plyn využívá jako hlavní zdroj tepla více než čtvrtina obydlených bytů v regionu
Z těchto dat vyplývá, že v Karlovarském kraji je plyn zaveden téměř do tří čtvrtin obydlených bytů (73,8 %). V mezikrajském srovnání jde o čtvrtý nejvyšší podíl, který převyšuje celorepublikový průměr o 5,2 procentního bodu. Obce s nejvyšším podílem bytů se zavedeným plynem se nacházejí v okrese Sokolov, ve kterém je plyn dostupný u více než čtyř pětin obydlených bytů (81,2 %). Nejvyšší hodnotu tohoto podílu zaznamenaly dle Sčítání 2021 obce Bukovany (93,9 %), Chodov (89,2 %), Sokolov a Habartov (shodně 88,9 %). V Karlovarském kraji se však nacházejí také obce, ve kterých není plyn zaveden do žádného bytu (Šindelová, Tatrovice, Přebuz, Vlkovice, Bražec). Nejnižší podíl obydlených bytů napojených na plyn je evidován v okrese Karlovy Vary (68,6 %). Celkově ve všech regionech ČR platí, že většina obydlených bytů je napojena na plyn z veřejné sítě, z domovního (lokálního) zásobníku má plyn k dispozici pouze minimum domácností.
Vodovod zavedený do bytu je již samozřejmostí, při sčítání jej měla ve všech krajích naprostá většina obydlených bytů, u nichž byl údaj zjištěn. Mezi regiony s nejnižším podílem bytů se zavedeným vodovodem patří ale bohužel i Karlovarský kraj, který společně s ústeckým regionem, obsadily první dvě nejnižší pozice (89,7 % bytů). Nejvyšší podíl bytů se zavedeným vodovodem byl v našem kraji zaznamenán v okrese Karlovy Vary (90,5 %), naopak nejnižší podíl evidoval okres Cheb (88,8 %). Mezi obcemi našeho kraje existují značné rozdíly. Např. v obci Vlkovice na Chebsku mělo zavedený vodovod v bytě 97,7 % obydlených bytů, naopak v obci Vřesová na Sokolovsku to bylo pouze 57,5 % z jejich celkového počtu. Většina obydleného bytového fondu má zajištěn přívod vody z veřejné sítě, v Karlovarském kraji se to týká 95,4 % obydlených bytů. Soukromé zdroje vody nebo vlastní studny využívá pouze menšina z nich (3,7 %).
Ústřední topení, až již dálkové, domovní nebo s vlastním zdrojem, je hlavním zdrojem tepla pro většinu domácností v ČR. Ústřední dálkové topení vytápí v našem kraji téměř každý druhý obydlený byt (46,4 %) a v mezikrajském srovnání tak jde po Hl. městě Praze, Ústeckém a Moravskoslezském kraji o čtvrtý nejvyšší podíl. Ústřední domovní vytápění mělo 15,6 % všech obydlených bytů a ústřední vytápění s vlastním zdrojem (v bytě) využívala téměř čtvrtina (24,6 %) těchto bytů karlovarského regionu. Lokální topidla, např. kamna, jsou nejméně populárním zdrojem vytápění a používá je pouze 5,7 % obydlených bytů. Z dat získaných za jednotlivé obce vyplývá, že ústředním dálkovým topením je vytápěno nejvíce obydlených bytů v obci Vřesová na Sokolovsku (94,3 % všech obydlených bytů), ústřední topení s vlastním zdrojem využívají nejvíce obyvatelé obce Mírová v okrese Karlovy Vary (71,3 % všech obydlených bytů) a nejvyšší podíl lokálních topidel byl zaznamenán v obci Přebuz v okrese Sokolov (42,3 % všech obydlených bytů).
Z pohledu hlavního zdroje energie používaného k vytápění bytů v Karlovarském kraji jednoznačně převažuje energie z kotelny mimo dům (46,4 %), elektřinou je vytápěno 6,8 % obydlených bytů a nejnižší podíl obydlených bytů našeho regionu využívá jako zdroj energie uhlí, koks a uhelné brikety (pouze 5,2 %). Plynem je vytápěna více než čtvrtina obydlených bytů v kraji (25,4 %), což představuje po Jihočeském kraji (23,2 %) druhý nejnižší podíl tohoto způsobu vytápění v mezikrajském srovnání.
Při podrobnějším pohledu na jednotlivé obce našeho kraje zjišťujeme, že ačkoliv v celém okrese Sokolov činil podíl obydlených bytů vytápěných plynem zhruba 22 %, jsou v tomto okrese i obce, kde je takových bytů mnohem více, a to dokonce více než 60 % všech obydlených bytů. Jedná se o obce Dolní Rychnov, Kaceřov, Libavské Údolí a Lomnice. Z okresů Karlovarského kraje pak nejčastěji vytápí plynem své byty obyvatelé obcí okresu Cheb (32,0 %).
Dalším zajímavým zjištěním je i to, že zatímco uhlí, koks a uhelné brikety jsou využívány k vytápění jen velmi malého podílu obydlených bytů v kraji, jsou zde i obce, kde lidé tímto způsobem vytápí i více než 40 % všech obydlených bytů. Jedná se o obec Okrouhlá v okrese Cheb, obec Otročín v okrese Karlovy Vary a obec Dasnice v okrese Sokolov.
Zdroj: ČSÚ / Další zpracovaná data ze Sčítání 2021 včetně tabulek a kartogramů budou postupně k dispozici na webu www.scitani.cz, podrobnější údaje pak ve Veřejné databázi ČSÚ.