V Česku začíná houbařská sezona

V Česku začíná houbařská sezona, lze najít i houby ze Středomoří. Aktuálně například rostou na Dobříšsku, Karlovarsku nebo Rokycansku.

Počasí posledních deseti dnů bylo příznivé pro růst hub, řekla ČTK mykoložka Markéta Vlčková. Houby podle České mykologické společnosti rostou aktuálně například na Dobříšsku, Karlovarsku nebo Rokycansku, i když jen v určitých lokalitách. Poměrně optimistický je podle Vlčkové i výhled na další týden až dva. Pravděpodobnost růstu hub si mohou lidé nově ověřit na mapě zveřejněné Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vlčková dodala, že mykologové pozorují v souvislosti s klimatickou změnou častější výskyt některých druhů hub ze Středomoří, které v ČR dříve nerostly.

“Květen nebývá na houby moc bohatý, začínají jarní houby, smrže nebo kačenky, pak v dubnu roste čirůvka májovka a červen nebývá nic moc,” uvedl Aleš Vít z mykologické společnosti. Aktuálně podle něj ale rostou na některých místech lišky nebo hřiby dubové, lidé mohou najít i křemenáče březové a ve smrkových porostech může růst hřib kovář. Výskyt některých druhů na konci května způsobil letošní posun vegetačního období zhruba o tři týdny, tvrdí.

Projevy jara letos v Česku výrazně uspíšil extrémně teplý únor, pak ale nastala vlna dubnových mrazů, která způsobila, že se v Česku tento rok místo 138.000 tun ovoce sklidí asi 30.300 tun. Na houby jarní mrazy významný vliv nemají, pokud trvají krátce, uvedl Vít. “Děje se to každoročně, maximálně to pozastaví růst na den nebo dva,” řekl Vít.

Vliv na růst hub v Česku ale má podle mykologů klimatická změna. “Nacházíme o něco častěji druhy teplomilné, původem třeba ze Středomoří, které na území ČR dříve nerostly a nyní se sem díky změně podmínek dostávají,” uvedla Vlčková. Vít doplnil, že se jedná například o hřib královský, dupainův nebo muchomůrku císařskou.

ČHMÚ se zahájením houbařské sezony začal tento týden na svém webu znovu zveřejňovat průběžně aktualizovanou mapu republiky, na níž s ohledem na srážky, půdní vlhkost či teploty posledních dnů odhaduje pravděpodobnost růstu nejčastěji sbíraných hub v zemi. Meteorologové nicméně upozornili na to, že faktický výskyt hub závisí na konkrétní lokalitě a tamních podmínkách, a proto je třeba brát mapu v celorepublikovém měřítku s určitou rezervou.

Jednoznačně nejlepší rok z pohledu růstu hub byl podle Vlčkové rok 2014. “Následoval extrémně suchý rok 2015 a od té doby je to spíš horší. To sucho řada stromů, lokalit a hub nepřežila, nebo přežila ve špatné kondici,” uvedla mykoložka. Vyhlídky na celou letošní sezonu podle ní nelze předpovědět, následující týden až dva ale označila za optimistické.

TOP RECEPT: Žampionové ragú s paprikovou smetanovou omáčkou

Jednoduchá žampionová směs vhodná jako samostatný pokrm nebo jako omáčka k masu. Orestované žampiony spojíme se smetanovou omáčkou, kterou nám přirozeně zahustí cibule. Chutě volte podle sebe, můžete omáčce přidat také pálivost.

Postup přípravy

Do hluboké rozehřáté pánve dáme slaninu nakrájenou na kostičky a necháme pustit tuk. Přidáme 1 lžíci olivového oleje a cibuli nasekanou na kostičky. Restujeme dozlatova cca 4-5 minut.
Přidáme očištěné žampiony překrájené na poloviny, dle potřeby dáme ještě 1 lžíci oleje a restujeme další 3 minuty. Přidáme nadrobno nasekaný česnek, papriky, promícháme a podlijeme 1/3 vývaru.
Přivedeme k varu a snížíme stupeň tepla. Za stálého míchání necháme vydusit na tuk, opět podlijeme a mícháme. Cibule zahustila sos, přilijeme zbylý vývar, smetanu smíchanou s hořčicí a přidáme paprikovou pastu.
Vše promícháváme a krátce necháme zredukovat na potřebnou hustotu. Odstavíme a vmícháme nasekanou petrželku. Podáváme s rýží nebo těstovinami jako samostatný pokrm nebo přílohu k dušenému masu.