Karlovarský kraj je regionem s nejnižší mzdovou úrovní v ČR a současně jediným, kde průměrná mzda nedosahuje 40 tis. Kč.
Průměrná hrubá měsíční mzda je významný ekonomický ukazatel, který reflektuje úroveň odměňování zaměstnanců v určitém regionu nebo zemi za jejich práci. Tento ukazatel zahrnuje všechny složky mzdy před odečtením daní a povinných odvodů, jako jsou sociální a zdravotní pojištění.
Ve 3. čtvrtletí 2024 v Karlovarském kraji vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství oproti stejnému období předchozího roku o 6,3 %, reálně zaznamenala také nárůst, a to o 3,9 %.
Průměrná hrubá měsíční mzda ve 3. čtvrtletí 2024 činila v našem kraji 39 165 Kč, což je o 6,3 % více než ve stejném období minulého roku. Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní a současně jediným, kde průměrná mzda nedosahuje 40 tis. Kč. V porovnání s výší průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice (45 412 Kč) byla průměrná mzda v našem kraji nižší o 6 247 Kč. Nejvyšší mzdu pobírali tradičně zaměstnanci v Hl. městě Praze (55 854 Kč), tato průměrná mzda výrazně převyšuje i celorepublikovou hodnotu.
Spotřebitelské ceny se v České republice ve sledovaném období zvedly o 2,3 %, reálně tak došlo v našem kraji k nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy ve 3. čtvrtletí 2024 o 3,9 %1). Nárůst průměrné reálné měsíční mzdy zaznamenaly všechny regiony ČR. Reálně rostly mzdy v rozmezí od 3,6 % do 5,3 %. Nejnižší reálný nárůst zaznamenal Plzeňský kraj a Kraj Vysočina, naopak nejvíce vzrostly reálné mzdy v Pardubickém kraji. V našem kraji byl tento nárůst druhý nejnižší mezi všemi regiony ČR (o 3,9 %).
1)k výpočtu meziročního indexu reálné mzdy za kraj byl použit index spotřebitelských cen za celou Českou republiku
Ve 3. čtvrtletí 2024 bylo v České republice zaměstnáno průměrně 4 023,3 tis. zaměstnanců. Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 3. čtvrtletí 2024 ve většině krajů k meziročnímu poklesu. Ten nejvýraznější byl zaznamenán v Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji (shodně o 1,3 %). O celkové mírné zvýšení počtu zaměstnanců v ČR se zásadně postaral nárůst v Hl. městě Praze (o 2,3 %), který představoval 19,6 tis. nových pracovních míst. Menší zvýšení zaznamenaly také kraje Jihomoravský a Plzeňský (shodně o 0,4 %) a také Středočeský (0,3 %), ty ale početně dohromady přidaly jen 4,2 tis. pracovních míst. V Karlovarském kraji došlo ve sledovaném období k poklesu počtu zaměstnanců o 0,5 % na 80,9 tis. osob.
V 1. až 3. čtvrtletí 2024 průměrná hrubá měsíční mzda v Karlovarském kraji vzrostla o 6,4 % oproti stejnému období minulého roku a dosáhla tak hodnoty 38 448 Kč. Spotřebitelské ceny se zvýšily v uvedeném období o 2,3 %, reálně tak mzda v našem kraji vzrostla o 4,0 %.
Od počátku roku 2024 bylo v České republice zaměstnáno průměrně 4 019,3 tis. zaměstnanců, v Karlovarském kraji pak 81,0 tis. zaměstnanců. Ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím roku 2023 tak došlo k poklesu počtu zaměstnanců v našem kraji o 0,5 %.
Výpočet a význam průměrné mzdy: Průměrná hrubá měsíční mzda se vypočítává jako aritmetický průměr mezd všech zaměstnanců v dané oblasti. Do tohoto výpočtu se zahrnují základní mzda, příplatky, odměny, prémie, náhrady mzdy a další složky mzdy. Tento ukazatel poskytuje přehled o celkové úrovni odměňování, což může být užitečné pro porovnávání mezi různými regiony, odvětvími nebo časovými obdobími.
Faktory ovlivňující průměrnou mzdu: Průměrná hrubá měsíční mzda je ovlivněna několika faktory. Mezi nejvýznamnější patří:
- Ekonomická situace: V období hospodářského růstu mzdy obvykle rostou, zatímco během recese mohou stagnovat nebo dokonce klesat.
- Inflace: Míra inflace ovlivňuje kupní sílu mzdy. Pokud mzdy nerostou stejným tempem jako inflace, reálná mzda klesá.
- Struktura trhu práce: Vzdělání, kvalifikace a zkušenosti zaměstnanců hrají klíčovou roli. Vysokokvalifikované profese obvykle dosahují vyšších mezd než nekvalifikované práce.
- Regionální rozdíly: V některých regionech jsou mzdy vyšší, například ve velkých městech, kde jsou vyšší náklady na život, zatímco v méně rozvinutých oblastech mohou být mzdy nižší.
- Sektorová struktura: Některá odvětví, jako například IT nebo finance, tradičně nabízejí vyšší mzdy než například zemědělství nebo pohostinství.
Vývoj průměrné mzdy v České republice: V České republice dochází v posledních letech k postupnému růstu průměrné hrubé měsíční mzdy. Tento růst je podporován ekonomickým růstem, nízkou nezaměstnaností a růstem produktivity práce.
Důsledky a využití: Výše průměrné hrubé měsíční mzdy má několik důležitých důsledků a využití:
- Plánování a politika: Vláda a instituce používají tento ukazatel pro tvorbu hospodářské a sociální politiky, včetně nastavování minimální mzdy, daňových politik nebo sociálních dávek.
- Zaměstnavatelé: Firmy využívají údaje o průměrné mzdě k nastavení konkurenceschopných platů a benefitů pro přilákání a udržení talentů.
- Zaměstnanci: Pro zaměstnance je průměrná mzda referenčním bodem pro vyjednávání o platu a benefitech.
Závěrem lze říci, že průměrná hrubá měsíční mzda je klíčovým indikátorem ekonomického zdraví a životní úrovně v zemi. Její sledování a analýza pomáhají pochopit a reagovat na měnící se ekonomické podmínky a potřeby společnosti.
REDAKCE / Zdroj: ČSÚ