Modernizovaná výpravní budova ve Františkových Lázních se po více než roce stavebních prací znovu otevřela veřejnosti. Cestující teď mohou využívat plně opravené zázemí, které spojuje citlivě obnovenou historickou architekturu s moderními standardy. Dominantou objektu je nová světle růžová fasáda – barva, která vychází z původního vzhledu nádraží a byla typická pro někdejší saské dráhy. Do rekonstrukce investovala Správa železnic celkem 252 milionů korun.
Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody byla obnova nádraží pečlivě sledována památkáři. Budova je součástí městské památkové rezervace a samotné Františkovy Lázně jsou od roku 2021 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Odborníci určili nejen barevnost fasády, ale také zachování dalších historických prvků.
Do původní podoby se vrátila i střecha, kde stavbaři použili materiály a odstíny odpovídající době vzniku budovy. Obnovou prošly také římsy, interiéry pak dostaly nové podlahy, stěny i podhledy. Repasovaná okna a dveře doplňují celkovou snahu přiblížit nádraží jeho někdejšímu vzhledu, zatímco všechny instalace už odpovídají současným technologickým požadavkům.
Zmodernizovaná odbavovací hala je nyní zcela bezbariérová a kromě pokladen nabízí i nové občerstvení. Pro cestující vznikly také nové vstupy a přístupová cesta na první nástupiště. U budovy přibyla parkovací místa pro kola i stanoviště s nabíječkami pro elektrokola. Správa železnic i dopravci získali komfortnější zázemí.
Rekonstrukce zasáhla také horní patra s celkem jedenácti byty. Práce zde odhalily původní hrázděné příčky, které bylo nutné zachovat. Projektanti proto upravili dispozice bytů tak, aby zůstaly autentickou připomínkou historické drážní architektury. Podobně stavbaři odkryli i starou žulovou dlažbu na nástupišti – ta byla repasována a znovu využita před hlavním vchodem.
Práce realizovaly společnosti Metrostav DIZ a AVERS. Podle Karla Volfa, generálního ředitele Metrostavu CZ, bylo nutné během stavby řešit řadu nečekaných komplikací, mimo jiné rozsáhlé poškození dřevěných konstrukcí dřevomorkou. To si vyžádalo změny v projektu, díky nimž získala budova odolnější nosnou strukturu, než se původně plánovalo.
Projekt byl navržen ke spolufinancování z Mechanismu pro spravedlivou transformaci (JTM) a podpořen úvěrem Evropské investiční banky. Národní část financování pokryl Státní fond dopravní infrastruktury. Evropskou podporu ocenil i Václav Lebeda z Zastoupení Evropské komise v ČR. Podle něj získalo město nejen reprezentativní vstupní bránu, ale také budovu s nižší energetickou náročností, což je jedním z důležitých cílů evropských investic.
REDAKCE / Zdroj a foto: Správa železnic
