Archeologický výzkum v Chebu v ulic Dlouhá a Hradební

Archeologický výzkum v Chebu v ulic Dlouhá a Hradební. Realizovaný záchranný archeologický výzkum má za úkol odhalit zbytky veškeré historické zástavby.

Z důvodu rekonstrukce vnitrobloku ulic Dlouhá a Hradební probíhá v ploše plánované stavby předstihový záchranný archeologický výzkum realizovaný Muzeem Cheb, p. o. Karlovarského kraje.

Dnešní vnitrobloky slouží především jako víceúčelové plochy, hřiště, parkoviště a příležitostně i místa setkávání. Avšak ani ne před osmdesáti lety vypadaly zcela jinak. Dnešní velká jednotná prostranství byla rozdělena řadou budov, obytných, skladovacích a výrobních, na množství malých dvorků, dvorečků i zahrádek. Nejinak tomu bylo v právě zkoumaném vnitrobloku. Původní zástavba v těchto místech začala vznikat již ve středověku, a to ve 13. a 14. století. Následně byly budovy různě přestavovány, měnily podobu, půdorys i funkce. Jejich historická pouť pak byla ukončena na přelomu 50. a 60. let 20. století v tzv. asanaci, kdy byly zbourány poslední zbytky zástavby vnitrobloků.

Realizovaný záchranný archeologický výzkum má za úkol odhalit zbytky veškeré historické zástavby, které jsou v prostorové kolizi s nově zamýšlenou infrastrukturou, a to především inženýrskými sítěmi, ale třeba taktéž podzemními kontejnery. Tyto fragmenty je nutné zdokumentovat, datovat a zařadit do sídelního kontextu města Chebu. Po jejich dokumentaci je plocha vyčištěna pro potřeby stavebních prací.

Aktuálně probíhá archeologický výzkum v prostoru budoucích podzemních kontejnerů a retenčního boxu v ploše pro mnohé známým bývalými městskými garážemi. Tento výzkum částečně odkryl dvě budovy, a to jednak bývalou sýpku s žentourovými mlýny (na mapě stabilního katastru označena jako budova č. 251) a podzemní prostory bývalého obytného domu na západ od ní. Počátky obou budov lze datovat do 14. století s tím, že se do nich samozřejmě vepsal veškerý mladší vývoj vnitrobloku. Kupříkladu do podlahy sýpky byla v moderní době (19. až 20. století) vykopána a vyzděna jáma na hašení vápna, či do sklepa obytné budovy byla vezděna šupnou na uhlí. Relativně četným a zajímavým nálezem byly kamenné koule pravděpodobně pocházející z protější budovy, která je dodnes nazývaná zbrojnicí.

Popis k obrázkům:

  • Obr. 1.: Mapa tzv. Stabilního katastru (před rokem 1844) hezky zachycuje situaci vnitrobloku v předprůmyslovém období s veškerou zástavbou. (zdroj: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=cioc&idrastru=B2_a_6C_2481-1_9).
  • Obr. 2.: Severozápadní nároží bývalé sýpky s vestavbou jámy na hašení vápna.
  • Obr. 3.: Sklep pod obytným domem.
  • Obr. 4.: Průchod mezi sklepními prostory, ve stěně patrná osvětlovací nika.
  • Obr. 5.: Původní vstup do sklepních prostor.
  • Obr. 6.: Kamenné koule různých rozměrů pocházející z městské zbrojnice.
  • Obr. 7.: Kamenné koule různých rozměrů pocházející z městské zbrojnice.

Zdroj a foto: Město Cheb

, ,
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Populární
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře