Institut lázeňství a balneologie se zaměřil na to, jak obyvatelé lázeňských měst Karlovarského kraje pečují o své zdraví, pracují se zdravotními informacemi a využívají možnosti, které jim jejich prostředí nabízí. Výzkum, do kterého se zapojili lidé z Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní, Jáchymova a Lázní Kynžvart, zahrnul celkem 918 respondentů.
Lázeňská města jsou tradičně spojována především s léčbou, prevencí a odpočinkem. Výzkum Institutu lázeňství a balneologie (ILaB) se ale tentokrát zaměřil na ty, kteří v těchto městech žijí dlouhodobě. Zjišťoval jejich zdravotní gramotnost, vnímání vlastního fyzického a psychického zdraví i subjektivní kvalitu života. Součástí výzkumu bylo také sledování toho, zda místní obyvatelé skutečně využívají zdravotní a preventivní možnosti, které jim lázeňské prostředí nabízí.
Výsledky ukázaly, že prostor pro zlepšení existuje. Dostatečnou zdravotní gramotnost podle studie vykázalo 45,6 procenta dotázaných. Naopak u 54,4 procenta respondentů se objevila problematická nebo nedostatečná úroveň. Část obyvatel tak může mít potíže například při vyhledávání a vyhodnocování zdravotních informací nebo při jejich převádění do každodenní praxe.
„Lázeňská města mají mimořádný potenciál nejen pro návštěvníky a pacienty, ale také pro své obyvatele. Studie ukazuje, že tento potenciál není možné chápat jako samozřejmost. Samotná existence lázeňské infrastruktury ještě neznamená, že ji místní obyvatelé aktivně využívají nebo že se automaticky promítá do vyšší zdravotní gramotnosti,“ uvedla ředitelka ILaB Alina Huseynli.
Výrazný rozdíl se ukázal také ve využívání lázeňských služeb. Během uplynulého roku nevyužilo žádnou proceduru ani jinou lázeňskou službu přímo ve svém městě 38 procent respondentů. Dalších 24,2 procenta uvedlo, že takovou službu využili pouze jednou nebo dvakrát. Pro značnou část místních obyvatel tak zůstávají lázeňské možnosti spíše okrajovou součástí péče o zdraví.
Podle vedení institutu jde o důležitý signál pro další rozvoj lázeňských měst. „Výsledky ukazují určitý paradox lázeňských měst. Lázeňství je součástí identity regionu, jeho ekonomiky i veřejného obrazu, ale pro část místních obyvatel zůstává spíše kulisou než běžně využívaným zdrojem podpory zdraví. To je důležitá informace pro další rozvoj preventivních a komunitních aktivit,“ doplnila Huseynli.
Závěry studie mohou využít nejen samotná lázeňská zařízení, ale také obce, kraj, zdravotnické organizace a další instituce působící v oblasti prevence. Výzkum podle autorů ukazuje, že podpora zdraví v lázeňských městech by neměla směřovat pouze k pacientům a turistům. Pozornost si zaslouží také lidé, kteří v těchto městech žijí a mohou lázeňské prostředí využívat jako přirozenou součást prevence a zdravého životního stylu.
S výsledky se seznámili také zástupci odboru zdravotnictví Krajského úřadu Karlovarského kraje. Ti studii vnímají jako užitečný zdroj dat pro další plánování preventivních a osvětových aktivit v regionu. Oceňují především komplexní pohled na zdravotní gramotnost a kvalitu života obyvatel měst, jejichž identita je s lázeňstvím úzce spjata.
„Závěry studie bychom rádi využili také při činnosti pracovní skupiny pro prevenci zdraví, konkrétně v sekci zaměřené na lázeňství. Výsledky studie mohou posloužit jako odborný podklad pro přípravu nových preventivních a osvětových aktivit určených místním obyvatelům,“ uvedla vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu Karlovarského kraje Alena Šalátová.
Studie tak vedle samotných dat přináší i širší otázku: jak proměnit lázeňské prostředí z atraktivní kulisy a cíle pro návštěvníky v aktivní součást každodenní podpory zdraví také pro místní obyvatele. Právě v tom podle jejích výsledků spočívá jeden z dosud ne zcela využitých potenciálů lázeňských měst Karlovarského kraje.
Studie byla realizována v rámci projektu Centrum lázeňského výzkumu, registrační číslo CZ.10.01.01/00/22_001/0000261, financovaného z Operačního programu Spravedlivá transformace.
REDAKCE / Zdroj: Karlovarský kraj (TZ ILaB)