Vedení města Boží Dar se ani po jednoznačném výsledku místního referenda nehodlá smířit s vůlí svých obyvatel. Zastupitelstvo v pondělí rozhodlo o podání ústavní stížnosti proti výsledku říjnového referenda o zákazu výstavby v katastrálním území Ryžovna. Namísto respektu k hlasu občanů tak radnice znovu volí cestu soudních sporů a právních kliček.
Starosta Jan Horník sice opakuje, že město výsledek referenda „respektuje“, jeho kroky však vypovídají o pravém opaku. Referendum, kterého se zúčastnily téměř tři čtvrtiny voličů a v němž se drtivá většina vyslovila proti další výstavbě, se vedení města snažilo nejprve zastavit, poté zpochybnit a nyní fakticky obejít.
Argumentace radnice se točí kolem údajně „příliš široké“ formulace referendové otázky. Podle starosty zákaz výstavby údajně blokuje i budování technické a kritické infrastruktury. Tento výklad je však mnohými vnímán jako účelový – má vytvořit dojem právní nouze tam, kde ve skutečnosti existuje prostor pro řešení v rámci platných zákonů i respektu k výsledku referenda.
Město se tak samo dostává do situace, kterou nyní používá jako záminku: tvrdí, že nedokáže promítnout výsledek referenda do územního plánu, aniž by se dostalo do rozporu se zákonem. Místo hledání konkrétního a poctivého řešení však radnice opět sahá po soudním sporu.
Opoziční zastupitelka Martina Poštová upozorňuje, že přípustnost referenda již potvrdily dvě soudní instance – Krajský soud v Plzni i Nejvyšší správní soud. Přesto se vedení města rozhodlo obrátit na Ústavní soud, a to bez toho, aby byl zastupitelům předložen konkrétní návrh ústavní stížnosti.
„Zastupitelstvo čtyřmi hlasy schválilo podání stížnosti, jejímž skutečným cílem je zpochybnit, zda občané vůbec mají právo rozhodovat o zákazu výstavby. To považuji za naprosto zásadní problém,“ uvedla Poštová. Podle ní z jednání vyplynulo, že alternativní řešení existují, ale vedení města o ně nemá zájem.
Sedmičlenné zastupitelstvo je dlouhodobě rozdělené, přičemž čtyřčlenná většina systematicky přehlasovává opozici, která referendum podporovala. Právě tato většina se již před hlasováním snažila konání referenda zabránit – marně. Jeho uskutečnění tehdy nařídil soud.
Ani po referendu se však radnice s verdiktem občanů nesmířila. Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost části zastupitelů, kteří se snažili výsledek zvrátit. Nyní město zkouší poslední instanci.
U Ústavního soudu má město zastupovat právník Stanislav Polčák. Ten hovoří o „neomezené stavební uzávěře“, kterou podle něj referendum fakticky vyhlásilo. Tento výklad ale zcela pomíjí politickou realitu: občané Božího Daru jasně odmítli další zástavbu Ryžovny, protože se obávají nekontrolovaného rozvoje a ztráty charakteru území.
Namísto respektu k tomuto postoji vedení města opakovaně dává najevo, že hlas občanů je pro něj překážkou, nikoli závazkem. Dokonce se znovu objevují úvahy o vyhlášení nového referenda s „upravenou“ otázkou – tedy o dalším pokusu výsledek toho původního zneplatnit.
Referendum se přitom týká území, které tvoří zhruba dvě třetiny katastru města, včetně lokalit se zásadními problémy, jako je chybějící kanalizace či vodovod. Právě zde se však ukazuje klíčový rozpor: občané jasně řekli „ne“ nové výstavbě, zatímco vedení města tuto vůli vnímá jako komplikaci svých vlastních plánů.
Místní referendum má být nejsilnějším nástrojem přímé demokracie. V Božím Daru se však stává symbolem toho, jak snadno může být přehlíženo, pokud se nehodí těm, kteří jsou právě u moci.
REDAKCE / Zdroj: ČTK