Správu Rudé věže smrti u Ostrova převezme Dominik Jandl.
Novým správcem národní kulturní památky Rudá věž smrti u Ostrova na Karlovarsku se od ledna stane Dominik Jandl. Rozhodla o tom komise Národního památkového ústavu (NPÚ), který letos památku spojenou s historií táborů nucených prací převzal do svého vlastnictví.
Hlavním úkolem nového správce bude záchrana dlouhodobě chátrajícího objektu a jeho postupná proměna v důstojný památník obětem komunistického režimu. Informaci potvrdila mluvčí NPÚ v Ústí nad Labem Alena Michálková.
Podle ní čekají Jandla v nejbližší době klíčové kroky směřující ke stabilizaci památky. Zaměří se především na opravu střechy a řešení velmi špatného technického stavu budovy. Součástí plánů je také příprava inženýrských sítí a technického zázemí, které bude nezbytné pro budoucí návštěvnický provoz. Cílem je bezpečné zpřístupnění objektu veřejnosti a posílení jeho pietní i vzdělávací funkce.
Dominik Jandl vystudoval politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se věnuje rozvoji Karlovarského kraje, odkud pochází, a spolupráci s místními aktéry. V minulosti působil jako ředitel technologické firmy zaměřené na online zapojování veřejnosti a zkušenosti má také z novinářské práce.
Jak sám uvedl, velká část jeho profesní dráhy se pohybovala na pomezí technologií a občanské společnosti. Přesto považuje za klíčovou především kvalitní mezilidskou komunikaci, která podle něj hraje zásadní roli i při práci s pamětí míst a historickým odkazem.
Rudou věž smrti dříve vlastnila Konfederace politických vězňů, která se však dostala do finančních potíží. Památka proto v posledních letech výrazně chátrala a kvůli havarijnímu stavu byla veřejnosti přístupná jen omezeně.
Sedmipodlažní věž byla v 50. letech minulého století využívána k finální úpravě uranové rudy vytěžené v okolí Jáchymova. Práci zde vykonávali političtí vězni z komunistických pracovních táborů, kteří bez jakékoli ochrany ručně zpracovávali uran. Rozdrcená ruda byla následně plněna do železných sudů a vyvážena do Sovětského svazu pro potřeby jeho jaderného a zbrojního programu. Mnoho vězňů, kteří byli k této práci nasazeni, následky nelidských podmínek nepřežilo.
Komunisté na nic nečekali a hned po únorovém puči, později oslavovaném jako „Vítězný únor“, zaútočili na vlastní zemi a její obyvatele. Výčet zločinů komunistického režimu je sáhodlouhý. Ve vykonstruovaných soudních politických procesech, jimiž se komunistický režim zbavoval osob nesouhlasících s režimem, na základě vyšetřování vedených Státní bezpečností (StB) při použití mučení, hrubého fyzického a psychického násilí, bylo odsouzeno v letech 1948 až 1989 více než 257 tisíc osob, pakliže k tomu přidáme osoby odsouzené vojenskými soudy, pak je to víc než 267 tisíc osob. V samotných archivních materiálech UV KSČ z padesátých let se uvádí počet odsouzených pro „protistátní trestnou činnost“ v letech 1948–1952 téměř 27 000 osob. Zejména v padesátých letech byli tito lidé odsuzováni k vysokým trestům odnětí svobody (15, 25 let, doživotí) a ke ztrátě osobního majetku a odebrání občanských a politických práv. Popraveno z politických důvodů bylo celkem 248 osob (z toho jedna žena).
Dnes je Rudá věž smrti nejen Národní kulturní památkou, ale také součástí hornických památek Krušnohoří, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
REDAKCE / Zdroj: ČTK