Stát převezme Letiště Karlovy Vary, využívat ho bude armáda i letecká záchranná služba.
Stát převezme od Karlovarského kraje Letiště Karlovy Vary, které bude vedle civilního provozu nově sloužit také armádě a letecké záchranné službě. Bezúplatný převod včera schválila vláda. Součástí záměru je modernizace letiště, včetně prodloužení a rozšíření vzletové a přistávací dráhy tak, aby splňovala požadavky Severoatlantické aliance.
Karlovarský kraj podmínil převod zachováním civilního leteckého provozu. Vedle něj však bude letiště nově využívat také Armáda ČR, která zde zároveň zajistí provoz nového stanoviště letecké záchranné služby. Ministerstvo obrany počítá s investicemi do modernizace letištní infrastruktury, aby letiště mohlo v budoucnu sloužit i spojeneckým letounům NATO.
Vláda zároveň rozhodla o budoucím uspořádání letecké záchranné služby po roce 2028. V České republice bude fungovat celkem 11 základen, přičemž nová vznikne právě v Karlovarském kraji. Její provoz zajistí armáda. Státní složky budou po roce 2028 zajišťovat celkem pět základen – policie bude působit v Praze, Brně a Ostravě, armáda v Plzni a Karlových Varech. O provoz zbývajících šesti stanovišť se bude ucházet civilní sektor prostřednictvím výběrového řízení.
Dnešním rozhodnutím kabinet změnil dřívější plán předchozí vlády, podle něhož měla armáda provozovat pouze jednu základnu a větší část systému měla zajišťovat policie společně se soukromými společnostmi. Podle vlády se předchozímu kabinetu nepodařilo připravit potřebná výběrová řízení.
Záměr převést letiště na stát už dříve podpořili zastupitelé Karlovarského kraje. Samotný převod by měl být dokončen ještě během letošního roku. O budoucnosti letiště jednalo ministerstvo obrany s krajem od letošního jara. Vedení kraje dlouhodobě prosazovalo model vojenského letiště se zachováním civilního provozu.
Karlovarské letiště se v posledních letech potýká s výrazným poklesem počtu cestujících i zhoršenými hospodářskými výsledky. V loňském roce odbavilo 18 051 pasažérů, což představovalo meziroční pokles přibližně o polovinu, a hospodařilo se ztrátou přes 31 milionů korun. Největší propad zájmu o lety nastal po omezení spojení s Ruskem po roce 2014, následně situaci ještě zhoršila pandemie covidu-19. V minulosti přitom letiště odbavovalo více než 100 tisíc cestujících ročně a vykazovalo ziskové hospodaření.
REDAKCE / Zdroj: ČTK /
