Větší města Karlovarského kraje v posledních letech zvládala své rozpočty bez zásadních finančních problémů. Cheb a Sokolov své investice financovaly bez významného zadlužení, zatímco Karlovy Vary si kvůli rozsáhlým projektům vzaly úvěr. Ani jejich současné zadlužení však podle hodnocení finanční kondice nepředstavuje významné riziko. Krajské město navíc čekají další velké investice.
Karlovy Vary v uplynulých letech hospodařily s ročními rozpočty zhruba mezi 1,5 a 1,9 miliardy korun. Na kapitálové výdaje, tedy především investice, město v jednotlivých letech vynakládalo přibližně 240 až 430 milionů korun.
V letech 2020 až 2023 si město na financování důležitých projektů vzalo úvěr ve výši 700 milionů korun. Peníze putovaly například na stavbu Dvorského mostu, obnovu Mlýnské kolonády nebo výstavbu atletického stadionu v Tuhnicích. Další významný projekt má následovat. Rekonstrukce Chebského mostu by podle současných odhadů mohla stát kolem 350 milionů korun a i tento projekt má být financován pomocí úvěru.
Přestože mají Karlovy Vary ze sledované trojice nejvyšší rozpočet, v objemu kapitálových výdajů na obyvatele za Chebem i Sokolovem zaostávají. Průměrně připadalo na jednoho obyvatele přibližně 7,08 koruny ročně. Podle hodnocení Czech Credit Bureau dosahuje likvidita města hodnoty 4,85. Za rizikovou se přitom považuje především velmi nízká likvidita, obvykle pod hranicí jedné.
Podíl cizích zdrojů na aktivech Karlových Varů činí 7,74 procenta. Ukazatel rozpočtové odpovědnosti dosahuje 32,40 procenta, zatímco za rizikové je podle hodnocení považováno zadlužení kolem 60 procent a výše. Karlovy Vary tak mají k problematické úrovni stále poměrně daleko.
Cheb investuje a zároveň zůstává bez dluhů
Také Cheb v posledních letech výrazně investoval. Peníze směřovaly například do oprav mostů a ulic, nyní město zahajuje také rekonstrukci dominikánského kláštera.
Roční rozpočty Chebu se v posledních čtyřech letech pohybovaly v průměru kolem 1,2 miliardy korun. Na kapitálové výdaje město v jednotlivých letech vynakládalo zhruba 190 až 350 milionů korun. V přepočtu na obyvatele tak investice dosahovaly v průměru 8,59 koruny ročně.
Finanční kondice Chebu je přitom velmi dobrá. Podíl cizích zdrojů na aktivech činí pouze 2,28 procenta a město vykazuje nulové zadlužení. Ze tří největších měst kraje má zároveň nejvyšší průměrný podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, který dosahuje zhruba 24 procent. Cheb navíc v minulosti ukázal, že v případě potřebných projektů je ochoten využít i úvěrové financování.
Město může v dalších letech počítat také s potenciálně významnými mimořádnými příjmy. Ty mají plynout především z prodeje pozemků ve Strategickém podnikatelském parku a z takzvaných offsetových programů státu. Celkově by mohlo jít přibližně o dvě miliardy korun.
Sokolov sází na menší projekty
Nejmenší z trojice, Sokolov, hospodařil v posledních čtyřech letech s rozpočty od zhruba 730 milionů do jedné miliardy korun. Ze sledovaných měst má nejvyšší příjmy i výdaje v přepočtu na obyvatele. Na kapitálové výdaje připadalo průměrně kolem 190 milionů korun ročně, což odpovídá zhruba 8,67 koruny na obyvatele.
Investice Sokolova se soustředí především na dopravní infrastrukturu, opravy komunikací a budování nových parkovacích míst. Město zároveň opravuje nevyužívané objekty, například bývalou hygienickou stanici.
Rozvoj Sokolova omezuje skutečnost, že je jeho okolí z velké části tvořeno územím spojeným s těžbou. Prostor pro další územní expanzi je proto omezený a investice mají většinou menší rozsah.
Finančně je ale město v dobré kondici. Ze tří sledovaných měst má nejvyšší likviditu, která dosahuje 4,95. Podíl cizích zdrojů na aktivech činí 3,37 procenta a stejně jako Cheb má Sokolov nulové zadlužení.
Karlovarský kraj zaostává v investicích
Celkově obce Karlovarského kraje získávaly v posledních čtyřech letech v přepočtu na obyvatele průměrně 36 543 korun ročně. To je šestá nejvyšší hodnota mezi kraji, zároveň však o 1115 korun méně, než činil celorepublikový průměr.
Mezi lety 2022 a 2025 se příjmy obcí zvýšily přibližně o pětinu. Růst tak byl pod celostátním průměrem.
Karlovarský kraj navíc patří mezi regiony s nižším podílem investic. Obce z celkových příjmů v průměru vynakládaly na kapitálové výdaje zhruba čtvrtinu, zatímco průměr všech krajů dosahoval 30 procent. Nižší investiční aktivita může souviset také s čerpáním dotací. Karlovarské obce jejich prostřednictvím financovaly v průměru jen 18 procent svých kapitálových výdajů. Nižší podíl zaznamenal už pouze Jihomoravský kraj, vyplývá z analýzy CRIF.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační