Chci chytat co nejvíc a nejlíp, hlásí Bednář z Kanady. Další starty za Energii v nejbližší době nepřidá

Když v prosinci odlétal Jan Bednář na juniorský šampionát do Kanady, asi už trochu tušil, že do Česka se již nevrátí. Nyní už je jasné, že další starty za Energii v nejbližší době nepřidá. „Chtěl jsem odletět na začátku sezony, ale situace se vyvíjela jinak. Chci chytat co nejvíc a nejlíp a doufám, že se mi bude dařit,“ říká karlovarský talent, jehož kariéra bude nyní pokračovat v zámoří.

Po skončení světového šampionátu sbalil kufry a vydal se na cestu přes celou Kanadu do města Bathurst. Jenže místo toho, aby hned skočil na led, čeká ho další čtrnáctidenní karanténa na hotelu. Zemi sice neopustil, jenže obě města se nachází v různých provinciích. Po bublině v Edmontonu ho tak čeká druhý díl neoblíbené izolace.

„Přijel jsem v noci po zápase s Kanadou a od té doby jsem v karanténě na hotelu. Jsem tu i s dalšími hráči, tak je dobré, že tu nejsem sám. Moc se toho dělat nedá, ale trávíme hodně času spolu. Ráno máme snídani, po obědě suchou přípravu a večer máme nějakou společnou zábavu,“ popisuje Bednář aktuální program, který ho čeká až do příští soboty na hotelovém pokoji. K rodině, u které bude následně bydlet, se tak připojí až později.

A pak to bude pro mladého brankáře pěkný kvapík. První společný trénink na ledě a o čtyři dny později už dlouho vyhlížený restart juniorské soutěže. „Hráči, co bydlí v provincii, tak mohou normálně už trénovat, ale my ostatní, co nejsme z Kanady nebo z této provincie, tak musíme být nejprve v karanténě. Společně se tak sejdeme až pár dní před restartem soutěže,“ přibližuje karlovarský talent podrobnosti úvodu jeho zámořského angažmá.

Společně s ním jsou na soupisce jeho týmu Acadie-Bathurst Titan ještě další dva brankáři. Zda tak bude stát v brance hned při opětovném startu soutěže, tak neví ani on sám. „Svou pozici v týmu jsem s nikým neřešil. Jsem tu sotva dva dny, zatím se spíš seznamuji s tím, jak to tady chodí, jaké jsou tu podmínky. Sledoval jsem výsledky týmu a kluci hráli výborně. Gólmani chytali skvěle, takže konkurence tu určitě bude a já doufám, že se mi bude dařit a že týmu budu moct pomoci v co nejvíce zápasech,“ doufá osmnáctiletý gólman.

Bednář se zároveň netají tím, že do Kanady chtěl odletět už začátkem sezony.

Aktuální situace výrazně ovlivněná epidemií koronaviru mu to ale neumožnila. Věci se tak pohnuly až s nedávno skončeným šampionátem juniorů, který se konal právě v Kanadě. „Když jsem letěl na Mistrovství světa, tak jsme se bavili, že už bych tu mohl zůstat. Měl jsem ještě jeden hovor s generálním manažerem týmu Acadie, který mi řekl, že jakmile vypadneme z mistrovství, tak druhý den hned poletím do klubu. Informaci jsem předal manažerovi národního týmu a o nic víc jsem se nemusel starat, vše bylo zařízené,“ popisuje události posledních dní a zároveň si pochvaluje perfektní servis, který mu jeho nový tým od úvodu poskytuje.

„Jsou tu ohromně příjemní lidé, a to jak vedení, tak i spoluhráči. Hned jak jsem přiletěl, tak mi psal generální manažer, jestli je všechno v pořádku, další den za mnou přijel, aby se představil a pozdravil mě a hned se mě ptal, jestli nepotřebuji něco zařídit. Nic tu pro ně není problém, stačí si o to jen říct a oni to zařídí, dodává.

Bednář si tak aktuálně plní svůj zámořský sen. Draft do NHL, ještě předtím angažmá v kanadské juniorce v zemi, kde je hokej doslova vším. „Město není příliš veliké, ale já už jsem to říkal několikrát, hokej v Kanadě je opravdu něco jako náboženství. Hrálo se semifinále mistrovství světa a kluci sedí na pokoji, drží jim palce a fandí, aby to urvali, vyhráli, to je něco neskutečného. Pro mě jako pro člověka, co hokej miluje, je to něco neuvěřitelného,“ popisuje nadšeně.

Pobyt v zámoří načal ale karlovarský talent už takřka před měsícem. Zatímco loni se do finální nominace na mistrovství světa do 20 let těsně nevešel, v letošní sestavě už nechyběl a zamířil tak do kanadského Edmontonu.

„Měli jsme výbornou partu, byli jsme jako jedna rodina, čímž si myslím, že nějaký stres z mistrovství dost opadl. Je to turnaj, záleží vždy na tom jediném zápase a ten jsme prohráli. Myslím si ale, že jsme neodehráli vůbec špatný šampionát. Ať už to byly zápasy s Kanadou nebo Ruskem, nebo i půlky utkání proti Švédsku a USA, tak se všemi soupeři jsme dokázali hrát vyrovnaně. Jen škoda, že nevyšlo to čtvrtfinále,“ hodnotí turnaj, který nakonec ovládl výběr USA.

Český tým sice bral nakonec sedmé místo, bojovným výkonem ale dokázal potrápit i Kanadu či porazit Rusko. Bednářovi tak k maximální spokojenosti chyběla snad jen přímá účast na ledě. V Edmontonu plnil roli týmové trojky, ačkoliv před šampionátem doufal ve větší prostor.

„Během utkání samozřejmě fandíš klukům a držíš jim palce, aby to urvali. Jak už jsem řekl, bylo to pro mě ale těžké. Na jednu stranu to byla skvělá zkušenost a také jsem poté mohl zůstat v Kanadě, ale každý by si určitě chtěl zahrát a pomoct klukům přímo na ledě. Byli jsme tam ale jako jeden tým a vůbec nezáleželo na tom, jakou tam má kdo pozici. Snažili jsme se vystupovat jako jeden celek, a to si myslím, že se nám povedlo,“ dodává i osobní pohled na svou účast na šampionátu a přiblížil, proč nakonec dostali přednost v české brance Nick Malík a Lukáš Pařík.


„Trenéři nám po kempu ve Vyškově řekli, kdo bude mít jakou pozici pro přípravná utkání, to se ale nakonec odehrálo jen jedno. Přípravu se Slovenskem odehrál Malda (Nick Malík), udržel nulu, odchytal výborný zápas. Se Švédy ve skupině si úplně nemyslím, že by to byly jeho góly. Prohráli jsme 1:7 a trenéři chtěli udělat nějakou změnu, takže šel do branky Pářa (Lukáš Pařík). S Ruskem zachytal výborně, nedostal gól. Pak se prohrálo s Amerikou a zbytek turnaje dochytal Nick Malík. Sice jsme dostali dvakrát sedmičku ale úplně si nemyslím, že by to byla vina gólmanů,“ hodnotí pochvalně výkony svých brankářských kolegů, kteří na šampionátu rozhodně neudělali ostudu.

Kdyby tak Bednář něčeho litoval, byla by to asi především neúčast diváků v ochozech edmontonské areny. Protože turnaj v kolébce hokeje, ale bez fanoušků, to je asi něco jako Vánoce bez dárků. „Bylo to samozřejmě jiné, než kdyby tam mohli být diváci, ale v té situaci, jaká je, jsme mohli být vůbec rádi, že se šampionát odehrál. Po organizační stránce to byl skvěle uspořádaný turnaj a byl to pro nás skvěle strávený čas i přesto, že u toho nemohli být diváci. Pokud se tu bude hrát i příští rok a navíc s fanoušky, byl by to pro mě skvělý zážitek,“ věří v účast i za rok muž, kterého draftoval letos v říjnu do NHL Detroit.

A právě srovnání Detroitu s Kanadou, to se, co se oblíbenosti hokeje, nabízí. Hockeytown se městě v Michiganu neříká náhodou. „Mám z toho velikou radost, stejně tak z toho, že jsem v Kanadě a můžu tady hrát hokej. S Detroitem jsme stále v kontaktu. Zrovna včera jsem s nimi mluvil a byli rádi, že jsem tu mohl zůstat a popřáli mi hodně štěstí do další části sezony. Musím se snažit, abych chytal co nejvíc a nejlíp. Doufám, že mi to vyjde a jednou třeba podepíšu smlouvu s Detroitem,“ vyhlíží jeden z dalších snů, který snad časem dojde naplnění.

Budoucnost má mladý gólman před sebou a jeho působení v Karlových Varech, zdá se, je na nějaký čas minulostí. Stihl se vůbec při nejistotě dalšího pokračování na západě Čech Bednář rozloučit s dnes již bývalými spoluhráči? „Trochu jsme se s klukama loučili, ale nebylo to nic velkého. Ve Varech jsem vyrostl, je to pro mě srdcová záležitost a vždy se tam budu rád vracet. Hlavně chci, aby se Energii dařilo a budu jim držet palce i do dalšího průběhu sezony,“ dodává závěrem.

Zdroj a foto: HC Energie Karlovy Vary

0 0 hodnocení
Hodnocení článku
,
Mohlo by Vás zajímat
Nejnovější články
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře