Archeologický výzkum, který probíhá během rekonstrukce bývalého dominikánského kláštera v Chebu, přináší nové poznatky o historii významné městské stavby. Odborníci se snaží zjistit nejen podobu původního středověkého kláštera, ale také to, jak byly jeho jednotlivé prostory v průběhu staletí využívány.
Řád bratří kazatelů přišel do Chebu na pozvání českého krále Václava II. po roce 1294. Právě tehdy začala na místě starší zástavby vznikat první podoba jejich kláštera. Lokalita přitom nebyla náhodná – předchozí domy byly výrazně poškozeny velkým požárem, který město zasáhl v roce 1270.
O podobě původního gotického kláštera se však dodnes ví jen velmi málo. Ze středověké stavby se v současném objektu zachovaly pouze drobné části. Většina dnešní podoby areálu pochází až z období baroka, kdy byl klášter postupně přestavován mezi lety 1688 a 1720. Nejstarší je jižní křídlo přiléhající ke kostelu svatého Václava. Následovalo východní křídlo směrem ke Kamenné ulici a později také severní a západní část.
Právě složitý stavební vývoj dělá z místa pro archeology mimořádně zajímavou lokalitu. Výzkum může přinést odpovědi na otázky, jak vypadal původní gotický konvent, co se na místě nacházelo ještě před jeho výstavbou nebo jak se v jednotlivých obdobích měnilo využití klášterních prostor.
První rozsáhlejší odkryvy se zaměřily na východní část někdejšího rajského dvora. I zde se ukázalo, že prostor v minulosti prošel řadou úprav. Archeologové například narazili na pozůstatky barokního období, kdy dvůr sloužil jako klášterní hřbitov. Svědčí o tom nalezené lidské ostatky v hrobových jamách i kosti, které byly v pozdějších staletích přemístěny nebo překryty dalšími stavebními zásahy.
Pozornost vzbudil například jeden z odkrytých hrobů. Archeologové v něm nalezli ostatky staršího člověka, který již neměl žádné zuby. Zároveň se ukázalo, že otvory po zubech v čelistech byly již zhojené. Zemřelý měl u sebe také růženec složený ze skleněných korálků a kovových prvků.
Výzkum přinesl také možné doklady ještě starší, gotické stavební fáze. V jedné ze sond se objevila část zdiva, která zřejmě souvisí s původním středověkým klášterem a není přímo provázána s pozdější barokní stavbou. Starší stavební prvky se navíc podařilo rozpoznat také v barokním základovém zdivu. Ty mohou pomoci při rekonstrukci podoby kláštera z doby jeho založení.
Zajímavý objev čekal archeology rovněž v další sondě. Odkryli zde původní barokní kanalizaci tvořenou kamennými koryty, která byla doplněna cihlovým zdivem a zakryta kamennými deskami. Přestože vznikla již v době barokní přestavby, sloužila překvapivě dlouho. Podle zjištění byla využívána ještě v 80. letech 20. století, kdy ji nahradil modernější systém odvodu dešťové vody.
Archeologický průzkum tím ale zdaleka nekončí. Pokračovat bude po celou dobu rekonstrukce a odborníci mají před sebou ještě rozsáhlé odkryvy podzemních vrstev. Ty mohou přinést další informace o postupných proměnách klášterního areálu i o každodenním životě dominikánské komunity, která byla s historií Chebu po staletí úzce spojena.
REDAKCE / Zdroj a foto: Město Cheb